-
Nejnovější
-
Muži a ženy
-
Období
Karel a Boženka už jsou rok svoji a prožívají docela běžné manželství.
Boženka jednou přijde domů a doma nikdo. Udělám si z Káji legraci. Napíše dopis:
„Milý Kájo. Nezlob se, ale čekala jsem od manželství víc. Je to pořád stejné, stereotypní, nic se neděje a mě už to nebaví. Odjíždím k mamince a podávám žádost o rozvod. Božka.“
Položí dopis na stolek, aby byl na očích a schová se pod postel. V tom přichází Kája. Přečte si dopis a nahlas uvažuje:
„No co se dá dělat. Všechno zlé je k něčemu dobré.“
Zvedá telefon a volá:
„Ahoj, miláčku, tak ta stará kráva to už asi pochopila a podává žádost o rozvod. Jen jí tu napíšu dopis a za chvíli jsem u tebe.“
Vezme dopis, připíše k němu několik vět a zabouchne za sebou dveře.
Boženka vyleze zpod postele celá ubrečená, přes slzy nevidí a vrhne se na dopis, kde je připsáno:
„Taky jsem si dělal legraci. Šel jsem na pivo, byly ti vidět nohy. Kája“
Další vtipy z kategorie
Petra volá manželovi domů z práce a naštvaně položí sluchátko.
„Co je?” zajímá se kolegyně Jana.
„To je divné,” řekne Petra, „ozval se záznamník. František tam asi někoho má!”
„Neblbni! Jak to můžeš vědět?”
„Jednoduše. My žádný záznamník nemáme!”
-
+


25. 12. 2011
Jaký je rozdíl mezi manželkou a mlhou?
Žádný. Když se ráno zvedne a zmizí, vypadá to na příjemný den.
-
+


25. 12. 2011
„To snad není možné,” vzteká se před zrcadlem odhalená žena, „já mám chlup na prsou!”
Manžel na ni křičí z obýváku: „Tak si je umyj!”
-
+


25. 12. 2011
Manželka hubuje muže: „Zase jsi mluvil ze spaní!”
„No tak promiň, ale někdy mluvit musím, ne?!”
-
+


25. 12. 2011
Muž měl už po krk stálého komandovaní od manželky, tak zašel k psychiatrovi, co s tím. Psychiatr mu poradil, jak si budovat sebevědomí a dal mu knihu o asertivitě. Chlap ji v autobuse cestou domů celou přečetl.
Přijde domů, vrazí do dveří, přistoupí k manželce, ukáže na ni prstem a řekne: „Odteďka, chci, abys věděla, že JÁ jsem pán v tomto domě a MOJE slovo je zákon! Chci, abys mi teď připravila dobré jídlo, a když ho sním, očekávám bohatý dezert. Po večeři mi připravíš koupel, abych si mohl oddychnout. A po koupeli, hádej, kdo mě obleče a učeše...”
„Asi někdo z pohřebního ústavu,” povídá žena.
-
+


25. 12. 2011
Manželka na sedadle spolujezdce křičí na křižovatce na manžela: „Zatoč do prava!”
„Neboj,” odvětí chlápek, „doprava, ta je všude.”
-
+


25. 12. 2011
Tři kamarádi se baví o svých manželkách.
Ten první říká: „Ta moje manželka, ta je tak tlustá, že když si sedne na židli, tak jí ty půlky doslova přetejkají.”
Ten druhý říká: „To nic není, to ta moje si sedne na dvě židle a stejně jí ty půlky přetékají.”
Ten třetí říká: „Ta moje má krásný úsměv!”
Ten první: „Počkej, jak to myslíš, krásný úsměv?”
Třetí: „No, má krásný úsměv... zbytek je prdel!”
-
+


25. 12. 2011
Vždycky se se ženou držíme za ruce. Kdybych ji pustil, šla by nakupovat.
-
+


25. 12. 2011
Tchyně je na návštěvě u dcery, sedí na verandě u kávičky a manžela už viditelně unavuje její neustálé klevetění o těch nejnemožnějších věcech a nebo nadávky na jeho osobu. Zvlášť když je na maminku sám, protože mu manželka odpočívá vevnitř v ložnici, nějak ji pobolívá hlava, však to znáte.
Muž se po chvíli teatrálně protáhne, hlasitě zívne a oznámí: „Jdu si lehnout na lenošku.”
Tchyně, jako posedlá ďáblem, vyskočí ze židle a vlepí mu facku, až to mlaskne jako při setkání dvou teplých v sumo.
„Za co?” diví se manžel.
Tchyně ho probodává pohledem: „Nikdo nebude říkat o mé dceři, že je líná!”
-
+


25. 12. 2011
Na hřbitově u rakve stojí truchlící muž. Po chvíli k němu přistoupí neznámý člověk a ptá se ho: „Manželka?”
„Ne, tchyně.”
„No, taky dobrý!”
-
+


25. 12. 2011